Na stránkách o osobním rozvoj “Mít vše hotovo”, přesneji zde: jsem si přečetl vcelku zajímavý článek o změně ve vzdělání pohledem studenta. Tahle stránka je vcelku zajímavá, protože článků na téma “vzdělání” obsahuje daleko více a stejně tak technik studování, které jako učitel můžete využít pro svou práci s dětmi, ale také pro práci na sobě samém (zahrnuje také metodu GTD). Našel jsem také článek o možných změnách v klasifikaci, odkaz na něj naleznete níže zde na stránkách.
Po pravdě, jste-li pedagogem, dříve nebo později vás přemůže pocit beznaděje, pocit, že něco děláte špatně. Jenže to neděláte špatně vy, vy se učíte z toho, co vám dávají jako podklady, špatně je nastaven samotný systém. Biflování z lavic nezmizelo. Namísto lepší zpětné reflexe pro žáky jste zahrnuti papírováním zahrnujícím studijní plány a individuální zaměření na žáky, což vám může značně otrávit pohodový víkend. Dokopat se jakékoli činnosti je potom natolik těžké, že se těšíte na blížící se dovolenou. A právě v té době přijde rozhodnutí: “takhle to dělat nechci”. Většina jsme nešli učit s tím, abychom byli stejní, jako ti, kteří nás učili. Ano, jeden nebo dva možná máme za vzor, ale do školství jsme šli s ideálem něco změnit, byť málo, ale aby po nás něco zůstalo, třeba v hlavách žáčků.
Už to bude rok, co pracuju v mateřské škole. Není to přímo práce, kterou hodlám dělat celý život, mám v plánu odejít na základní nebo střední školu, kde mohu žákům lépe předat to, co sám znát z oblastí, které jsou přiměřené jejich věku. Přesto se domnívám, že je to výborný začátek a skvělá zkušenost, jak s vyučováním začít. Materiálů sice není tolik, nemůžete si dovolit jít do hloubky tak, jak byste si přáli a využít technologie, které by jim danou problematiku více přiblížili (ne v takovém stupni, jak byste si přáli vy), ale jako ideální cestu seberozvoje a sběru zkušeností vidím právě postupný přechod vyučování od mateřské školy, přes základní školu až ke škole střední. Pedagog pak nemůže žákům namítat, že ta či ona látka se probíhá v tom či onom stupni, protože sám dobře ví, co se kde probírá, přestože se škola od školy mohou v lecčems lišit. Všiml jsem si totiž jedné obludnosti: čím vyšší stupeň školy navštěvujete, tím se snižuje hranice vašeho dřívějšího poznání. Na druhém stupni, vám řeknou, že procenta jste se učili v šesté třídě; na střední to už je čtvrtá třída a na vysoké jsem se setkal s poznatkem, že jsme se údajně procenta učili už ve druhé třídě. Tak mi prosím řekněte, kdy to bylo, já totiž opravdu pochybuji o vašem tvrzení, které je více než jen zcestné.
Pokusím se v budoucích článcích najít řešení změny školského systému, když už ne celkového, tak aspoň vytvoření nebo prostudování takové koncepce, která by pomohla mým žákům i mně samotnému. Možná za tímto účelem vznikne zcela nová stránka, na kterou budu odkazovat. To se však ještě uvidí dle četnosti článků. Pravdou totiž je, že jsem tím případem, kdy si potřebuju své myšlenky sepsat. Za posledních pár měsíců, které už začínají sčítat roky jsem si uvědomil, že o své myšlenky přicházím, nepoznamenám-li si je někam a nesepíši-li na dané téma nějaký článek, v němž bych si mohl alespoň částečně setřídit své rozhýřené myšlenky a odpovědět si na ně. Možná se s tím někdo setkal, můžete zanechat komentář se svým zážitkem.

2 Replies to “Nová koncepce vzdělávání

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.