Člověk jako jev je sice pomíjivý, jeho bytí o sobě tím však není zasaženo, je tedy přece jen nezničitelné

Tak pobývá všechno živé jen okamžik na tomto světě a spěchá smrti vstříc. Rostliny a hmyz umírají na konci léta, zvíře nebo člověk po několika málo letech: smrt je neúnavný žnec. Přesto však, jako by toho ani nebylo, je všechno vždy znovu a znovu na svém místě, jako by se nic nestalo, jako by nic nebylo nepomíjivé. Rostlinstvo se vždy znovu zazelená a rozkvete, třepotá se hmyz, ve svém nezdolném a věčném mládí tu je zvíře i člověk a již tisíckrát vychutnané třešně máme každé léto zase před sebou.

9.6.2015

Devátá vlna

Čas od času se svět pohne. A to způsobem, jaký člověk nečeká a tempem, které se na první pohled zdá nepřirozené. Občas se přistihnu při uvědomění si, že se svět nikam nehýbe, že dny splývají, že si toho pamatuji příliš málo a za celé roky se nic zvláštního neděje. Pak ale pohlédnu na čas a zjišťuji, že se vteřinová ručička otočila nesčetněkrát a že změny přicházejí ve vlnách.

8.6.2015
School vector designed by Freepik

Na křižovatce

Najednou je po všem, s úlevou uklízím učební materiály do skříně, třídím učivo, některé vyhazuji, jiné archivuji pro možnosti dalšího pokračování studia. Dostavuje se radost z ukončení studia, radost, že se budu moci věnovat více také jiným věcem, na které jsem si nevyhradil více času. Ale říci, že mi studio nic nedalo, by nebylo to správné. Přednášky pana Prunnera na psychologii byly jedny z nejzajímavějších a některé knihy z filosofie, přestože se jednalo o jeden z pro mne nejtěžších předmětů na státnice, byly zajímavé a obohacující. Dostal jsem se tak k četbě a interpretaci Jasperse a jeho otázce viny. Zamýšlel jsem se na Schopenhauerovou „O smrti“ a vnímal, jak se člověk během těch čtyř let mění. Pohlížel jsem na přírodu z pohledu Lovelocka a jeho „Mizející tváře Gaii“.

7.6.2015

Stádo moderních ovcí

Jsme stádo? Ano jsme. Někteří ovlivňováni více, jiní méně. Řídíme se tím, co je psáno na novinkách.cz; debatujeme o televizních novinách a svět, který je skutečný, nám uniká. Zprávy dne jsou pouze ty, které jsou vyřčené. Vlastní myšlenky ztrácejí svůj drahocenný význam. Naším úkolem je vyrábět věci, které již byly vytvořené, ne přemýšlet, ne odpočívat.

23.2.2015