Jednoho dne se Bill probudí v nemocnici a oči má zakryté, neboť měl nehodu. Když ale neslyší ani žádný zvuk, dojde mu, že něco není v pořádku. Opatrně si sundá obvaz, který má stále přes oči a jde se podívat, co se stalo. Jeho zděšení je nezměrné, když zjistí, že téměř všichni lidé oslepli. Včera totiž padaly z nebe zvláštní zelené komety a všichni lidé na ně hleděli s obdivem, právě to vedlo k této slepotě. A právě tomu se Bill vyhnul, protože v tu dobu ležel v nemocnici a oči měl zakryté. Jak ale postupně zjišťuje, není jediný kdo vidí. Seznámí se s půvabnou Josellu. Společně se snaží přežít a najít nějaké společenství lidí, kteří také vidí a u nichž by se mohli ukrýt. Naleznou ho, ale brzy se musejí rozdělit, protože společnost je přepadnout. Jsou zde rebelisté, kteří nesouhlasí s jejím přístupem. A tak se Bill musel od Joselly odloučit. Když se konečně osvobodí, zjišťuje, že se stalo ještě něco daleko horšího. Na Zemi se daleko více než kdy dřív rozšířili trifidi. Jsou to pohybující se rostliny, které jsou vysoce nebezpeční, neboť do svých obětí vypouštějí vysoce nakažlivý jed a ti ihned umírají. Bill vede skupinu slepců, kteří ale umírají na smrtelnou chorobu a tak se Bill opět vydává leda Josellu. Cestou narazí na jednoho s rebelů, který konečně pochopil svoji chybu a snaží se Billovi pomoci. Cestou potkají další skupinku lidí, kteří se k nim přidají. Bill se ale nakonec vydává na cestu za hledáním sám a skupinka přátel se vydá jinou cestou, za záchranou. Bill se seznámí s malou holčičkou, jíž zemřela celá rodina a vezme ji s sebou. Společně naleznou Josellu, která žije s partou slepých lidí. Bill má s Josellou dítě a žijí takto několik let než je začnou ohrožovat trifidi. Přilétá záchrana, která pochází od společnosti, se kterou se před lety Bill a Josella seznámili a bere je s sebou na ostrov, protože trifidi přes vodu nemohou.

Rozbor autorova stylu:

Wyndhamův styl je více než poutavý. Klade hlavní otázku přežití a rozdělení společnosti v případě ohrožení. Zobrazuje člověka coby citlivou lidskou bytost, ale zároveň s pudy zvířete, které si vydobyla náhlá situace. Den trifidů patří ke klasice katastrofických sci-fi a toto místo na hlavní příčce si udrží stále, neboť nasadil vysokou laťku. I když je kniha přes téměř padesát let stará, její téma je stále aktuální. Není pouze o napadení lidstva a následným oslepnutím nebo jedovatými rostlinami. Zabývá se též chováním společnosti, jejími potřebami a úvahami nad otázkou přežití, které je prvořadé, stejně jako budoucnost. A právě tohle téma je tolik lákavé pro čtenáře a spolu s ich- formou před nás staví výjimečnou knihu s neomezenými možnostmi chápání.

Vlastní hodnocení:

Na Den trifidů jsem si chystal již hodně dlouho, a když se mi konečně dostala do rukou, zklamán jsem rozhodně nebyl. Kniha má zvláštní kouzlo a já měl při čtení dojem, že onen příběh zažívám já sám. Jde o autorův osobitý styl a způsob jakým celý děj podává, co vás nutí stále hltat další a další stránku mez možnosti úniku. Kniha vás naprosto pohltí. Wyndhamův styl je znám tím, že zbytečně neplýtvá popisností a je to pravda.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.