Jsou směšní a tak poctiví. Leckteří kořistili z vašich světů. Bez potřeb a beze spěchu uplatnit své skvělé schopnosti a svou zkušenost s vašim svědomím. Zralí muži! Oči omámené jako letní noc, červené a černé, trojbarevné, z oceli protkané zlatými hvězdami; obličeje znetvořené, olovnaté, sinalé, zanícené; blouznivé sípání! Krutý pochod pozlátka! – Je mezi nimi několik mladých – jak by se dívali na Cherubína? – jsou vybaveni hrozivými hlasy a několika nebezpečnými zdroji. Jsou vysíláni, aby přepadali zezadu v městech, vyzdobeni hnusným přepychem.

Obsah celého poetického souboru, ať už Sezóny v pekle či Iluminace, si je dost podobný. Autor v něm poukazuje na zvíře, jenž se ukrývá v každém člověku a na jednoduchost jeho zneužití. Ve svých dílech obvykle nejprve opovrhuje vším a nakonec sám sebou. V kapitole „Záblesk“ zazní věta: „nic není marné, za vědou a kupředu“, přičemž se ze začátku projeví lenivění člověka. Jeho odpor ke všemu novému, který nakonec vystřídá vira ve změnu. Na konci zmiňovaného „záblesku“ se také píše: „Ne! Ne! Nyní se bouřím proti smrti. Práce se zdá příliš lehká pro mou hrdost; moje zrada světa by byla příliš krátkým trápením. V poslední chvíli bych zaútočil vpravo vlevo…“ Což přímo poukazuje na to, že Rimbaud zaujímal pozitivní postoj k revoltě a změnám ve společnosti, kterou opovrhoval a hnusila se mu.

Rozbor autorova stylu:

Rimbaud dává jasně najevo své názory, byť se občas schovávají za pohádky a básně, které doplňují texty plné smutku, nadšení, naděje, ale také prohry. V mnohých částech sbírky autor píše o vědě; např: „Složme dohromady ten nadlidský příslib učiněný našemu stvořenému tělu a naší stvořené duši: slib, šílenství! Elegance, věda, násilí!“ A podobné věty jsou obsaženy v mnoha dalších částech.

Působivé je také vložení básní k jednotlivým kapitolám. Mnohé své názory a ideje skrývá autor za metafory, v nichž musí čtenář mnohdy pátrat, aby našel pravou myšlenku, jíž chtěl Rimbaud napsat a kterou má čtenář pochopit.

Vlastní hodnocení:

Sezóna v pekle i Iluminace jsou působivá díla, která na člověka udělají velký dojem. Ať už autorovým umem slova, kdy vás okouzlí svým krásným jazykem a popisností, která není snad nikdy zdlouhavá a nudná. Myšlenky mají spád, byť si jsou jednotlivé části celkově hodně podobné.

Kniha mne na mne opravdu zapůsobila. Možná by nebylo špatné poukázat s ní na nedostatky v dnešní společnosti, zhýčkané modernismem a ovlivněnou technikou. Na to, jací dokáží být lidé zvířata, i když se nazývají člověkem moderním a kultivovaným. Někdy na mne z knihy srčel také jakýsi druh samoty a odloučení, právě kvůli svým názorům, kterými se mohl lišit od ostatních.

Jsou směšní a tak poctiví. Leckteří kořistili z vašich světů. Bez potřeb a beze spěchu uplatnit své skvělé schopnosti a svou zkušenost s vašim svědomím. Zralí muži! Oči omámené jako letní noc, červené a černé, trojbarevné, z oceli protkané zlatými hvězdami; obličeje znetvořené, olovnaté, sinalé, zanícené; blouznivé sípání! Krutý pochod pozlátka! – Je mezi nimi několik mladých – jak by se dívali na Cherubína? – jsou vybaveni hrozivými hlasy a několika nebezpečnými zdroji. Jsou vysíláni, aby přepadali zezadu v městech, vyzdobeni hnusným přepychem.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.