Intimní fotografie, perličky ze svého soukromí či údaj o tom, kdy zrovna nebudeme doma. Je toho mnoho, co o sobě na sociálních sítích prozrazujeme. Smetištěm, kde se tyto informace nejvíce perou, je facebook – síť, na jejíž přítomnost jsme si za velice krátkou dobu zvykli, a která se stala součástí našeho každodenního harmonogramu. Je nejotevřenější, nejrozšířenější, nejpřístupnější. Jediné, co požaduje ke vstupu, je telefonní číslo a údaj o datu narození, aby se tak „zamezilo“ vstupování dětí mladších třinácti let. Jenže je to stejné jako u erotických stránek, kdy stačí pouze odkliknout „souhlasím – je mi víc jak 18 let“. Tím se samotný správce stránek zbavuje zodpovědnosti toho, že na jeho web přijde někdo, komu by měl obsah zůstat ještě na pár let odepřen. A k čemu je toto opatření na facebooku, kde se setkáváme i s tím, že matka fotografuje své nahé dítě a jeho fotografii následně zveřejňuje na facebooku? Co si dítě ve své dospělosti vezme z toho, že jej jeho hloupá matka v choulostivé a intimní situaci vyfotografovala a vystavila na odiv ve facebookové skupině či na stránce, na níž je mnoho uživatelů, kteří s pobavením, ale snad také jako prevenci proti další blbosti uživatelů/uživatelek sdílí tuto fotografii dále a baví se na účet uživatelky, která jak je vidno, není obeznámena s možnostmi internetu a toho, že je především ona sama vinna za rozšíření diskreditující fotografie, která může na internetu kolovat další desítky let.

                Dalším případem infantilnosti uživatelů sociálních sítí jsou jejich vyhraněné ideologické názory, jimiž se s pýchou chlubí. Máme zde lidi, kteří nadávají na menšiny, na minulé režimy, na našeho prvního českého prezidenta, na současné režimy a vzývají režimy minulé a věří, že tenkrát bylo lépe, přestože dřívější období nezažili, případně byli příliš malí, mladí či naivní a svět vnímali jinak. A neuvědomují si tedy ani, že nemohou dost dobře srovnávat minulost a současnost pakliže minulost, kterou chtějí přivolat zpět, ani nezažili. Nemůžeme volat po časech, které jsou dávno za námi a zůstávají pouze v našich vzpomínkách, naopak se máme snažit o to, aby naše současnost vedla ke dnům lepším, než jsou nyní, abychom v budoucnu do minulosti, přestože si ji idealizujeme, nemuseli hledět tak často.

                Na začátku textu jsem jmenoval i další typy uživatelů. Máme zde dívky fotící své polonahé tělo a divící se, že jim jejich fotografie někdo napíše obscénní komentář. Máme zde chlapce, snažící se vzbudit dojem tím, že se fotografují v „namachrovaných pozicích“ případně s textem, který má snad vyznít hrdinsky, přestože se jedná o trapnost.

                Ke zhlédnutí charakteru některých uživatelů postačí, když se stanete členy některé stránky, která se na „sběr podobných exotů“ specifikuje. Jako příklad může sloužit R.I.P. databáze zla, která zahrnuje skutečně velké množství EXOTických občanů a jejich veřejných stavů, s nimiž se chlubí a následně se pohoršují nad tím, že důsledky jejich vlastního chování někdo využívá proti nim. Ano, jedná se o dobré pobavení v zatažený den, především pro nás, kterých se to netýká a můžeme si tak ťukat na čelo, jak může něco podobného existovat. Ale tohle je dámy a pánové otevřenost sociálních sítí, jimž vděčíme za rozšíření povědomí o lidech mezi námi.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.