Abych pravdu řekl, příliš televizi nesleduji. Používám ji jako stimul na uspávání. A po šestitýdenní pracovní cestě mi chvíli trvalo si na ni zvyknout. Znovu jsem ale byl zaražen tím „nejzajímavějším“, co v ní kolikrát je: reklamou. Právě tyhle premiérové či reprízované skeče na banky, léky, půjčky, auta, ženské potřeby či…vlastně to je snad všechno, co obsahují, ne? – jsou tím nejbizarnějším, co můžete v televizi vidět. A světe div se, ale na lidi to asi stále zabírá.

            Sleduju televizi, případně ji poslouchám, při věšení prádla. Člověk se u reklam pobaví, ale mnohem snáze rozčílí a nediví se pak, že je stále více lidí, kteří nevědí, co si se svým životem počít, zadlužují se a propadají se stále hlouběji, když je už dětem ve vysílacích časech mezi pohádkami a filmy vtloukáno do hlavy, že půjčky jsou skvělé. Že sto tisíc korun můžete nyní splácet JEN za 1560 korun měsíčně a to se vyplatí, no ne? Je jedno, že nemáte práci na neurčito, je fuk, že máte děti, rodinu, či že si budete chtít jednou něco pořídit nebo se vám něco důležitého porouchá. 1560 korun přeci není moc, tak proč si to nepořídit, že?
A proč si pak nepůjčit na Vánoce? A ještě jsem se chtěl v létě někam podívat, třeba k moři, jenže z čeho si dovolenou zaplatím? Inu, jsou tu přeci toliko výhodné půjčky. Stačí zhlédnout internetové stránky Essoxu, Era, GE Money Bank a dalších společností, nečíst přitom odstavec formátovaný malým písmem v patičce webu případně na letácích a doživotní legrace je na světě. Pak máte o zábavu postaráno a nemusíte se už nikdy strachovat, že byste nevěděli, co s penězi. Že jste je chtěli investovat? Investujte do společností, které vám nedovolí si už nic dalšího pořídit.

            Když vidím, čtu, sleduji, kolik lidí se dostalo do finanční tísně a jak jim skáčou další poplatky, kdy není výjimkou, že mají další pohledávky nad milion a výše, ptám se, a co děti? Mají si kde hrát? Vážně je budeme učit, že půjčky jsou skvělá věc? Když si to nemůžeš dovolit, půjč si na to! Já byl vždy učen k tomu, že pokud na to nemám, nekoupím si to. A pokud to chci, našetřím si na to. A vždycky to vyšlo, pokaždé šla nějaká rezerva vytvořit a vybudovat si nezávislost je něco, co vám přinese dobrou náladu. Vědět, že nemusíte řešit, že na tohle nemáte, ale prostě si to koupit a vědět, že si to můžete dovolit. Jenže vysvětlete to těm lidem, co sedí za katrem, je jim přes třicet, čtyřicet i padesát a stále se nenaučili s financemi hospodařit a nejspíš se to už ani nenaučí. Jejich děti to asi taky nikdo nenaučí, doma vzor nemají a těch několik, kteří přeberou ideály ze školního vzdělávání, bude pramálo. A tak se společnost dostává do bankrotu sama se sebou, svou vlastní vinou a snaží se tím bojovat slučováním půjček do jedné půjčky bez možnosti dřívějšího splacení. Jedinou omluvu vidím v půjčení si na byt či dům, na věci, které jsou životně důležité, na lékařskou péči, nikoli na zbytečný mobil za 17 000, na počítač za 25 000, na auto za 450 000 a cenovky se hromadí, účty se kupí a stres exponenciálně roste v přímé úměře ke zvyšujícímu úsilí mít co nejvíce věcí a platit za ně co možná nejvíce let. Protože svoboda něco stojí.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.