Nalézt v dětství a dospívání film, který by člověka zaujal, nebylo nic těžkého. V té době nemáme většinou žádné vysoké nároky a spoustu žánrů nemáme natolik nakoukáno. Co se dospělosti týče, situace je složitější. Najít film, z něhož bych si sedl na zadek nebo jej bez přestávky vydržel sledovat a nestaral se o to, kolik je hodin a že bych třeba měl jít spát, je činnost poměrně náročná. O to víc ale potěší, když se takový film objeví.

Hugh Jackman, hlavní „hvězda“ snímku „Největší showman“ uvažuje, kam se po Wolverinovi vrtnout. Upřímně si neumím představit X-meny bez Jackman a aka Wolverina. Za sebe ale mohu říci, že mě zpravidla každý film, ve kterém si tenhle Australan zahraje, baví. Ať už šlo o starší „Kate a Leopold“ nebo robotickou variaci Rockyho „Ocelová pěst“. Tady si zahraje Phinease Taylora Barnuma, který se vzepře svému chudému původu a touží po něčem víc. A sice lidi bavit. A ano, vydělat na tom i pár babek. Ale kdo by mu to měl za zlé, že? Půjčí si od banky peníze, koupí dům a v něm začne provozovat „cirkus“ či jakési muzeum kuriozit. O tom jste již možná slyšeli a skutečný Barnum byl tak trochu podvodník. Jsem ale rád, že režisér Michael Gracey zvolil cestu naivity a barev, protože tenhle film má být hlavně pohodovou podívanou s lehce popovými skladbami, které se ale dají přežít, ba co více, jsou celkem chytlavé a nejednou jsem se přistihl, že při sledování filmu poklepávám nohou do rytmu.

Nejde o žádnou variaci pro dospívající, ale o muzikál, na který se může dívat i člověk, který jinak muzikály nevyhledává. V živém provedení jsem navštívil jen jeden a ve filmové verzi si vlastně ani na žádný nevzpomenu. „Největší showman“ ale láká hlavně na známé tváře, jimiž jsou především již zmiňovaný Hugh Jackman a Zac Efron, který si sice od „Muzikálů ze střední“ v žádném velkofilmu nezahrál a jeho dovádění v nové „Pobřežní hlídce“ se dá těžko brát vážně, ale jeho starší kousky jako „Talisman“ nebo „Život a smrt Charlieho St. Clouda“ byly celkem fajn a klidně se na ně podívám znovu. Zvláště, když máte vedle sebe někoho, s kým je můžete absolvovat.

Můj verdikt tedy je, že „Největší showman“ je skvělá podívaní. Občas se v ní možná dají najít slabší chvilky, někdy mi Jackam aka Barnum lezl svým chováním na nervy a říkal jsem si, co dělá za kraviny, ale celkově jsem byl nadšený a soundtrack si rád poslechnu i samostatně.

Za mě tedy solidních 80%

Zdroj úvodního obrázků

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.