Každý máme své místo, kde rádi pracujeme. Je to to místo, kde plodíme své nejlepší myšlenky, kde z nás vychází to nejlepší, kde se náš elán a odhodlání zvedá. Místo, které je nám odpočinkem i inspirací. Tohle místo máme každý odlišné. Každý z nás má jiné potřeby, jinou představu o tom, co by mělo takové oblíbené a pracovně vhodné místo poskytovat.

  • Kavárna plná lidí

            Někdo má takové místo rád. Kavárna může být plná lidí. Sedíte s laptopem nebo sešitem či podklady u svého oblíbeného stolu se svou oblíbenou kávu a občas můžete pozorovat svou oblíbenou servírku. Někdy potkáváte stále tytéž lidi a můžete na nich pozorovat jejich roztodivné zvyky a chování. Měla by to být takové kavárna, kde vás při dlouhých prodlevách objednávky nevyhodí, což zajistí kavárna, kde najdete vždy nějaké volné místo k sezení. Inspiraci zde poskytují lidé, kterých je vždy dostatek, protože se střídají. Jako autor nějakého románu nebo jen článku na dané téma máte tak vždy zajištěn „materiál“, který by se dal do textu nějak zakomponovat. Navíc má tohle místo svou nepopiratelnou atmosféru. Vůně dobré kávy a její silná chuť vás navíc může dostatečně „nakopnout“ k činnosti a pocit únavy se dostaví málokdy.

  • Čajovny a nové ochutnávky

            Rozhodneme-li se pro čajovnu, měla by být dostatečně prostorná a osvětlená. Nemělo by v ní tedy být přítmí, při kterém své oči příliš napínáte. Také by měla poskytovat místo k sezení u stolu, abyste se nemuseli kroutit u polštáře. Poskytuje potřebný klid, neuslyšíte v ní cinkání skleniček, ale neustále otevírání a zavírání vchodových dveří.

  • Hospoda opojení jistí

            Když už nás nic nenapadá, sklenička nebo dvě jsou tak akorát k tomu, aby nám v hlavě začaly myšlenky kolovat a šrotit a abychom přišli na nějaké kloudné a dostatečně zajímavé téma. Lidí je v ní dostatek, podobá se kavárně. Pro mě to měla být taková typická sklepní hospůdka s pěkným interiérem, pohodlnými židlemi, stolem pro dva lidi a levnější nabídkou nápojů. Očekávám od ní, že si budu moci dát skleničku a nerad bych po týdnu odcházel úplně švorc.

  • Přírodní scenérie a park

            Jen máloco se vyrovná zpěvu ptáků, zurčení potůčku a poklidného pozorování lidí. Jako introvert možná uvítám nějaký les, kde lidé nejsou vůbec či jen málokdy. Kde nehrozí příliš velký hluk a mohu zde být jen já sám se svými myšlenkami. Je to vhodné prostředí k tomu, jen tak si vyjít se sešitem, zapsat si své myšlenky a nápady či sepsat kratší článek. Rozhodně neposkytuje internetové připojení, nemohu si strčit kabel do stromu a čekat, že se mi tak můj laptop nabije. Na druhou stranu si zde mohu nádherně srovnat své myšlenky, přijít na zcela nové nápady, na jiný úhel pohledu na určitou problematiku.

  • Může to být kdekoli

            Každý máme své místo, kde rádi tvoříme. Mohou to být všechny z výše zmiňovaných. Mohu ta místa střídat nebo si vybrat úplně jiné. Mohu se rozhodnout pro návštěvu knihovnu, zapůjčit si rovnou potřebné podklady, usednout ke stolu, pozorovat občas lidi a vrhnout se do psaní. Nebo se mohu uchýlit na půdu domu a zde o samotě tvořit svá vrcholná díla. Může to být místo naprosto obyčejné, může to být jen obyčejný stůl, nebo vědomí, že u sebe máte svůj oblíbený hrneček a ukojenou potřebu přísunu kofeinu.

            Já si rád sednu na zahradu a zhlížím na město. Je to zvláštní osvobozující pocit být na chvíli pryč od všeho toho shonu a vše pouze z povzdálí pozorovat. Zvažuji, že si úplně navrchu zahrady postavím lavičku a menší stolek, kde bych mohl v klidu psát. Zatím mi stačí jen ta lavička a v poklidu a daleko od všeho hluku přemítat nad tématy, zvažovat první věty a nadpisy, sepisovat jednotlivé podklady.

            Ale rád tento stereotyp naruším. Rád usednu v kavárně a jen pozoruji lidi. K sepsání a vystižení charakteru není nic lepšího než mít před sebou nějaký „vzor“. Bohužel jsem vhodnou kavárnu ještě nenašel. V místě mého bydliště žádná taková není. Nemohu tedy jen tak popadnout noťas nebo sešit a jen tak vyrazit. Vždy to musím jedině spojit s pracovním výjezdem. Navíc počítám s útratou za kafe. Ale také tam mohu poznat nové a zajímavé lidi.

            Každé místo má svá pro a proti, tak je to jednoduše se vším. A každý máme své oblíbené místo, kde a u čeho rádi přemítáme. Někdo máme rádi shon jiní zase klid. Někdo miluje ruch velkoměsta, další dává přednost přírodním zvukům. Je dobře, že každý máme své místo nebo že jej hledáme. Představte si, že bychom se všichni sešli na jednom a tomtéž místě určeném k přemýšlení a dodělání restů! Jak bychom se tam asi sešli. A inspirovali bychom se vůbec navzájem?

Jaké je vaše oblíbené místo, kde rádi pracujete? A máte raději klidné prostředí nebo cinkání skleniček a stálé přicházení a odcházení návštěvníků?