„Měl by tu být učební plán, jak být rodičem, předtím, než se o to lidi pokusím.“

Vzdělávací systém je v troskách, o tom asi není pochyb. Nadávají žáci, vztekají se rodiče, bezradní jsou učitelé. Celý tenhle systém potřebuje radikální reformaci. A to nejen dílčích částí, ale celkového pojetí. Chce to si sednout a společně vymyslet a vybrat „nejmenší zlo“. Jako učitel vidím, jak jsou děti/žáci závislí na moderních technologiích. Začínají být závislí od mateřské školy. S bezradností pozoruji, jak se rodiče nedostavují na třídní schůze, jak jim mohu dokola říkat, co by bylo dobré (i takové maličkosti jako zimní oblečení v zimním období). A sleduji jejich nezájem, vidím děti bez vztahu k rodičům, bez pout na nejzákladnější hodnoty lidského společenství. A cestu ven nevidím.

                Film „Oddělen“ je snímkem, který by se mohl promítat na pedagogických školách. Slabší charaktery možná své povolání vzdají. Další to jen utvrdí v tom, že by mohli něco změnit. Snad máme v mládí růžové brýle, možná z toho žádná cesta ven není, nicméně kam jinam vkládat naděje na změnu?

                Henry Barthes (Adrien Brody) pracuje jako zastupující učitel, který dostane nabídku zastupovat v jedné státní škole. Vidí učitele, kteří mají méně práv než žáci, vidí, jak se jeho kolegové hroutí. A sleduje studenty bez špetky úcty. Občas se mezi těmi ztracenými případy objeví někdo, kdo si nechá pomoct, kdo chce zachránit. Jenže pomoc bývá někdy ještě bolestivější. Kromě své práce už téměř žádný život nemá, scvrkl se mu na návštěvu jeho umírajícího dědy a spaní. Alespoň do doby, než potká mladou dívku, která si přivydělává jako prostitutka. Život se mu mění, když ji u sebe nechá přespat. Najednou se v něm snad i probudí náznak citů, které kdysi míval.

„Oddělen“ je komorním dramatem, festivalovým snímkem, který nás překvapí svou silou a upřímností, svou naléhavostí, se kterou útočí na naše podvědomí. Zamyslíme se nad vlastní ubohostí, nad minulými časy ve škole, porovnáme pohledy tehdy a teď. Vzpomeneme si sami na sebe ve studentských letech a dnes jako učitelé. Díky druhé rovině, tedy té osobní rovině emocionálně chladného profesora, který najde slabou útěchu v pomoci druhému, je film blízký i ostatním. Své si v něm najdou pracovníci sociálních a psychologických oborů.

                Asi největší plus patří krátkým dialogům Brodyho se svými žáky. Jeho termín „marketingový holocaust“ by se mohl objevovat častěji, především v reklamách proti reklamám. Nebo jako názor vystupující proti konvenčním metodám. Dialogy a svou lehkostí mi film připomínal „Pozemšťana“, „Oddělen“ je ale daleko depresivnější snímek. Je to film o naší konečnosti, o ztrátě naděje, o konečném důsledku „syndromu vyhoření“.

„Oddělen“ je jedním z nejsilnějších a nejpůsobivějších snímků, které jsem v posledních měsících viděl. Dost bylo blockbusterů, čas od času si potřebujeme pustit něco upřímného.

One Reply to “Oddělen (Detachment)”

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.