Možná pro jeho kouzlo, snad pro jeho vůni. Třeba je to tím, že miluji, jaký šustivý zvuk vyvolává, když došlapuji na spadané listí. A jindy ho mám rád prostě jen proto, že je.

Každé roční období má své kouzlo. Jaro je plné rozkvětu, léto plné zeleně a vůně čerstvě posečené trávy (alergikův ráj), zima plná vánočního kýče a podzim svými barevnými květy. Neodsuzuji ani jedno z nich, všechny miluji, protože znamenají změnu, nic není jednotvárné a víme, že žádné z těch období nebude vždy stejné. Jeden a ten samý strom neopadá vždy přesně ve stejnou dobu, jeho listí se možná zbarví trochu jinak. Slunce skrze stromy propustí své paprsky a ozáří polní cestu, jíž kráčíme.

                Mám rád podzim, protože mě zbavuje chmurné nálady. Přes košili přehodím bundu a vyjdu ven. Je-li teplo, nemusím ji ani zapínat. Zamířím k lesu, slyším veverku, jak cupitá do stromů se svou nově ulovenou šiškou. Vkročím na louku a pozoruji rodinu, jak pouští draka. Otec ukazuje synovi, jak má držet provázek, aby se drak vznášel. Chlapec to zkusí, ale spadne mu. Nevzdává se, otec mu drží provázek a společně cupitají po louce. Sláva, letí a ten opojný okamžik si malý chlapec, jehož jméno neznáme, bude pamatovat ještě dlouhá léta a možná si na něho vzpomene, až jeho otec bude dědou a on sám bude své vlastní děti učit pouštět draka.

                Miluji podzimní procházky, při kterých posbírám barevné listí dřív, než se zbarví do mdlého odstínu hnědé barvy. Procházím cestami a nacházím spadané kaštany a žaludy, sunu je do kapsy, předávám synovci a neteři a vidím, jakou radost z nich mají.

Mám rád podzim, protože ho tolik lidí zatracuje. Vidí v něm jen depresivní náladu, deštivé počasí, přicházející zimu. Já v něm vidím potenciál, být něčím víc. Zapomínáme na babí léto, kdy pavouk splétá své sítě, které se lesknou v podzimním slunci položeném na obzoru tak nízko, že počítáte hodiny do setmění. Deštivé dny můžeme využít k příjemnému posezení v křesle, s čajem/kávou na stole a dobrou knihou v ruce. A chladná rána? Ta můžeme využít k příjemnému běhu při vycházejícím slunci, které se nám opírá o záda. Tu půl hodinu denně věnujeme sami sobě, odměnou nám je příjemný pocit, poznání všech krás podzimu a dobrá nálada nadcházejícího dne.

Dejte podzimu šanci, třeba si jej také zamilujete.

3 Replies to “Proč miluji podzim

  1. Ach, to je tak krásný, něžný a pozitivní článek. Jsem vůči podzimu stejně přátelská; mám ho ráda se vším, co přináší. Ono totiž ani tak nezáleží na ročním období nebo počasí, ale spíš na tom, jak si dokážeme život vychutnávat jako takový. Někdo si zkrátka bude stěžovat „vždy a všude“ a někdo je na světě bezvýhradně rád a umí vidět ty hezké okamžiky. Přeju nám, ať spadáme pořád do té druhé kategorie ;).Vivi

  2. Líbí se mi to „Mám rád podzim, protože ho tolik lidí zatracuje.“… Je to fakt 🙂 Já také miluji podzim. Umím si ho pěkný udělat. o tom to je 🙂 Lidi si umí udělat pěkné léto, ale to umí každý. Ale podzim, nacházet v něm to nejlepší, to je kumšt.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.