Ben Mears, autor bestselleru, se vydává do městečka Salem´s Lot, aby zde napsal novou knihu, ale cosi ho táhne k tajemnému domu na vrcholu kopce, kde jako malý chlapec našel mrtvolu.Ve městě se setkává s půvabnou Susan a jejich schůzky se stávají pravidelnými. Jenže do Salemu přijíždějí také dva podivínští obchodníci se starožitnostmi. Je na nich cosi zvláštního. Navíc začnou v tomto městysu umírat mladí lidé. Benovi, Susan a také učiteli Mattu Burkemu se to zdá jako příliš veliká náhoda a poté, co si uvědomí, že lidé ve městě nevycházejí ze svých příbytků, začnou se zajímat o to, co se tu vlastně doopravdy děje. Matt přichází s myšlenkou, že oni dva noví obyvatelé Salemu jsou upíři. Ben se mu to snaží rozmluvit, ale Matt se dostává do nemocnice ihned poté, co do svého domu nastěhuje mladého muže, svého studenta a z toho se přes noc vyklube něco strašlivého, nemrtvého. Mark, malý chlapec, jehož bratr se stal první obětí této série vražd, se stává nejlépe vyzbrojeným bojovníkem proti upírům, hlavně díky jeho zálibě v četbě hororových komixů. Susan se vydává do domu na vrcholku kopce, aby se sama postavila nesmírnému zlu a to se jí stane osudným. A tak se tahle parta: Ben, Matt, Mark a otec Callahan, jehož víra se otřásá v základech, vydávají na boj proti zrůdám noci. Na konečný souboj proti Drákulovi, upírovi mnoha tváří. Z tohoto boje vyváznou pouze Ben a Mark. Otec Callahan je „nakažen“ a prchá z města. Celý Salem´s Lot se stane mrtvým…
Rozbor autorova stylu:
Rozebírat styl Stephena Kinga je velice zvláštní a to už jenom proto, že každá jeho kniha je o něčem jiném. King použil velmi vděčné téma upírů, kterému se nevyhne snad žádný hororový romanopisec. Této své druhé vydané knize použil Stokerova Drákulu, coby nositele všeho zla, avšak jeho pojetí tohoto příběhu je v čemsi nové. Jde o moderní způsob, lákavý pro všechny. Hororový příběh, při němž člověku běhá mráz po zádech, když cítí za milostnými scénami cosi hrůzného, zlo, které je láká do svých spárů.
Vlastní hodnocení:
Na přebalu knihy stojí napsáno: „Na městečko Salem´s Lot a jeho bývalé obyvatele nikdy nezapomenete.“ Už prvních pár stran mne přesvědčilo o správnosti tohoto výroku. Stokerův román „Drákula“ jsem četl před čtyřmi lety a vzpomínka v něj ve mne stále přetrvává. Nyní mi Drákula leží v tašce pro případné nudné jízdy autobusem. Ale i když mě Drákula zaujal, daleko více jsem byl zlákán Prokletím Salemu, které neustále napíná čtenářovy nervy až k famóznímu závěru. S Benem jsem prožíval vše jakobych to byl já sám. Jeho lásku ke Susan i nenávist k novým obyvatelům města. Jeho posedlost domem na vrcholu kopce ve mne vzbuzovala úžas, neboť se ve své podstatě jednalo téměř o posedlost.
Na Salem skutečně nezapomenu a i když mi již nyní některé maličkosti vyprchaly z paměti, přítomnost zla a mrazení v zádech nezapomenu…