Tak je to za mnou, první letošní výjezd na kole. Nakonec jsem zdolal asi 14 kilometrů, ale na sváteční kolaře a na první jízdu to myslím není vůbec až tak špatné. V posledních asi třech kilometrech jsem sice kdesi ztratil tachometr, ale ze zážitku, kdy vám vítr vane do zad, a mouchy se vám dobývají do úst, mi to neubralo nic.

Jel jsem trasu Nejdek-Suchá-Smolné Pece, sem tam jsem zabočil na některou z postraních silnic a jen se podíval, kam asi vedou. Jinak jsem si ale chtěl hlavně pročistit hlavu, nechat myšlenky volně plynout, překvapit se, kam mne zanesou. Cítit vítr v zádech, šlapat do pedálů, co to dá a pak zase pomalu.

Jízda na kole je krásný zážitek, zvláště přeje-li vám počasí. Když se na vás slunce usměje. Opíráte se do pedálů, necháte se unášet zpěvem ptáků, zvukem přehazovačky a všechny trable jsou daleko za vámi, ujíždíte jim. Jste daleko vepředu a na tachometru vidíte, jak rychle se vzdalujete. Dvacet, třicet, padesát kilometrů za hodinu. Metry ubíhají, naskakují kilometry. Sundáte nohu z pedálu, ztěžka vám dopadá na cestu. První kroky jsou příjemně bolestivé, jak jste po zimě zkrácení. Dáte si lok vody, a opět se opíráte do pedálů, před vámi se zvedá vysoký vrcholů, sledujete jeho špici, a když ji zdoláte, následuje sešup dolů. Uvolníte nohy z pedálů, ruce odpočívají a vy se necháte unášet tím pocitem svobody.

[singlepic id=32 w=550 h=300 float=center]

[singlepic id=33 w=550 h=300 float=center]

[singlepic id=31 w=550 h=300 float=center]

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.