Kdo by to byl řekl, že nová bondovka bude tak moc dospělá. Že nám předvede spektrum žánrů a dostane se nám až na dřeň. Když odcházel Pierce Brosnan, coby hlavní Bond, říkal jsem si, že už to teď nikdy nebude jako dřív, přeci jen, já na Bondovi s Brosnanem tak nějak vyrůstal. Jenže jak se měnila koncepce celého Bonda, jak se mé nároky na filmy obecně zvyšovaly, přehodnocoval jsem také své názory. Bond se stal více osobnějším. Skyfall je snad nejosobnějším Bondem všech dob. Hlavní hrdina je v podstatě rozerván, je si nejistý sám sebou. Musí znovu povstat. A pochybuji, že by se tohoto úkolu někdo zhostil lépe než Daniel Craig. Dozvídáme se něco z jeho minulosti, jsme svědky jeho návratů do dětství, je nám odkrýváno nejedno tajemství. V dnešní době, kdy se všichni hrdinové musejí potýkat sami se sebou je jedině dobře, že i agent 007 šel stejnou cestou.

Bezpochyby zde najdeme nejednu podobnost s „Temným rytířem“ od Nolana. Záporák je mnohem uvěřitelnější než v ostatních bondovkách, zápletka je osobnější, MI6 je v troskách a agent jejího veličenstva musí čelit také sám sobě. Nesetkáme se s přílišným množstvím vychytávek a hračiček. Žádné vybuchující propisky se nekonají, akce je střízlivé, děj je spíše plíživý, ale ne předvídatelný. Tohle je Bond pro novou generaci. Jen málokdo, komu je dnes kolem dvaceti může říci, že viděl úplně všechny Bondovky a pamatuje si všechny bondgirl. Když se na předešlé agenty podívám nyní, vidím neosobní příběh, který se mne netýká, nijak zvlášť mě neosloví a pouze si řeknu „hmm, jo, fajn akce“, ale nic víc. Bond byl až příliš pouhou ikonou, jakousi neživou postavičkou.

Se Skyfall ale přichází Bond zocelený osudem. Vidíme jej zničeného, zabitého, ale znovu povstane. Je nejistý, nepřesný, ale přesto to znovu zkouší. Jestliže na sérii Jasona Bournea miluju právě onu osobitost, charakterní roli hlavního hrdiny, rozvedenou psychologii hlavní i vedlejší postavy, zde mohu pouze obdivně pokyvovat hlavou. Snad se tvůrci nového Bonda nechali inspirovat a přesvědčili se, že není tak důležité množství akce, ale smysluplný děj. Že je potřeba dát lidem hrdinu s vnitřními rozpory podobnými těm jejich. Před nedávnem jsem chválil Bourneův odkaz a kladně musím hodnotit také nového Bonda. Agent Jejího Veličenstva dospěl, vyzrál a je mi teď mnohem bližší a sympatičtější než kdy dřív. Jeho příběh je uvěřitelnější, záporák přesvědčivější a můj celkový dojem mnohem lepší. Rozhodně jsem čekal, jak se celý příběh vyvine, prahnul jsem po dalších a dalších informacích, jak se z Bonfa stal agent 007.

Když jsem se tak na Skyfall díval, přistihl jsem se, jak si říkám „jo, tak tohle je hodně povedený záběr“, protože tomu tak skutečně bylo. Někdy se kamera tak povedeně otočí, nebo je postava tak perfektně nasnímaná, že nestačí tu scénu pouze jen tak přejít, ale nutí vás to si ji pustit opět znovu, abych se pokochal tou precizní prácičkou.

Skyfall je pro mne v mnoha ohledech dokonalá bondovka. Objevuje se v ní hlavní hrdina, který se opět postaví na nohy, krystalicky podlý padouch a bondgirl je opět sexy. Dál podobných bondovek a hodnocení téhle série opět stoupne. Ještě nikdy jsem u 007 neviděl tak perfektně odvedenou práci.

embedded by Embedded Video

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.