Už jsou tady zase!

DEN NEZÁVISLOSTI: NOVÝ ÚTOK

Den nezávislosti z devadesátek je pro mě jedním z nejlepších filmů minulého století. A dost možná i tím nejlepším katastrofickým filmem vůbec. Rád se k němu vracím, v dětství jsem jej hltal i párkrát do roka. Přeci jen pro pětiletého kluka, který takovou devastaci viděl tenkrát poprvé, to rozhodně bylo něco. A ačkoli je film při pohledu do minulosti plný klišé, své kouzlo má a památný projev prezidenta Whitmora se vryje do paměti na desítky let. Není tedy divu, že na pokračování tohoto dnes již kultovního snímku jsem se těšil, ale byl jsem spokojen?

                Asi tak na padesát procent. Vrací se spousta známých tváří, některé bez odpovědí zmizely, jiné jsou vystřídány mladší verzí (proboha, proč si poslední dobou scénáristé myslí, že film zachrání banda mladých týpků z plakátu?). Prezident Whitmore nám zestárnul, projevy jsou již slabší a nelogičností přibývá. Nu dobrá, možná se na celý film dívám sentimentálníma očima, která očekávala solidní pokračování. Jenže devadesátky jsou pochopitelně pryč, obstojí tedy snímek v dnešní době? To rozhodně ano. Jak jsem již napsal, příběh je slabší, což je dnes u podobně laděných filmů v podstatě standard. Ostatně, jedná se o blockbuster a žádné hlubokomyslné filosofování o morálních principech kolektivní viny a preventivním útoku. Stejně tak nečekejme psychologický rozbor ztráty blízké osoby, prostě se jede dál, tady jde hlavně o stopáž a kutálející se mince. Nám známé postavy jsou stále sympatické a drží se svých zajetých kolejí. Z nových postav se rozhodně pěkně dívá na Maiku Monroe, Whitmorovu dceru. Jinak sledujeme bravurně provedenou destrukci světových památek, narážky na předchozí film z devadesátého šestého v podobě podobných sekvencí (viz scéna v autě, kdy v pozadí dochází k apokalypse).

                Sečteno podtrženo je nový Den nezávislosti skvělým blockbusterem. Zda stejně kultovním jako jeho předchůdce, to ukáže až čas a mladší generace, která na něm bude vyrůstat. Ten původní ale odstartoval novou éru trháků a emzáckých návštěv. Dost tedy o jeho osudu pochybuji a dle mého bude stále kráčet ve stínu Willa Smithe a jeho vtípků.

75%