Vize s pěstováním

Sice se ještě nepřehoupl nový rok, nezačal únor, ale počasí za oknem, tedy absence sněhové pokrývky a dnešní slunečné počasí, mne přímo vybízí k zamyšlení se nad následujícím rokem. Byl bych rád, kdyby přinesl nějaké pozitivní změny, nicméně jsou i změny, kterým můžeme dopomoci sami. Jak jsem tu už kdysi nejspíš psal, mezi mé zájmy patří takové to amatérské zahradničení a pěstitelství. Dětství jsem trávil téměř denně na velké zahradě, kdy jsem si na svačinu chodíval utrhnout čerstvou okurku k housce. Do misky jsem chodíval sbírat světle červené i tmavě rudé jahody a do polévky babičce nosíval domácí libeček.

Co dnes? Když si jdu koupit mrkev do obchodu, vím, že nevydrží tak dlouho, jako ta doma pěstovaná. Jahody jsou plné umělotiny a rajčata postrádají svoji charakteristickou chuť. A to už vůbec nemluvím o chuti koupených, na rozdíl od podomácku vyráběných kompotů a zavařenin. Dříve zkrátka vše chutnalo tak nějak lépe. Možná to bylo pohledem malého kluka, ale dovolím si zde citaci z knihy Stephena Kinga Dallas 63: „Ten svět zmizelý před padesáti lety smrděl hůř, než bych čekal, ale chutnal sakra líp.“ Minulost si idealizujeme. Přibarvujeme či ji dodáváme punc černobílosti, nicméně, co se chutí týče, nelze zahradničení vytknout určitou pravdivost.

Na zahradě tak trochu hospodaříme stále. Každý z rodiny na ni máme „svoji část“. Zkrátka, můžeme si vyzkoušet vypěstovat, co nás napadne. Potíž s tím je, že ne vždy se tam člověk dostane, ne pokaždé je čas na barák a zahradu zajet, zrýt, co je třeba a zalít vše, co jste si zaseli. A protože bydlím v paneláku…inu sami víte. Těžko se z něho vydáte před vchod a tam si sednete na lavičku. Ne, že bychom my lavičku před vchodem měli (smích). A tak jsem se před lety rozhodl, že si zkusím občas něco vypěstovat v bytě. Není to tak snadné jako na zahradě, ne vždy se zadaří a během let jsem udělal několik chyb. Výhodou však je, že mám balkon zasklený a směřovaný na jižní stranu, takže je po celý den projasněn sluncem. Což je zase nevýhoda, že se vám může úroda spálit. V minulosti jsem zkusil jahody, ředkvičky, bazalku a jiné. Pokaždé jinak, ne vždy se shodným výsledkem, ale každý rok jsem si ze zkušeností vzal cenná ponaučení:

Rajčata potřebují větší nádobu. Není vhodné jich pěstovat více, jestliže si jimi navzájem stíníte. Raději pěstovat jeden keřík či stromek, ale za to pořádně. A klidně můžete pěstovat i klasická rajčata. Mně vyrostla.

Jahody tam můžete mít schovaná po celý rok a na jaře vám opět krásně vykvetou.

Balkon je třeba si rozvrhnout a rozhodnout si, co na něm chcete mít.

Pro letošní, respektive příští rok jsem se rozhodl pro několik změn. Rajče budu pěstovat jen jedno. Loni jsem zkusil vypěstovat klasická rajčata, která plodila později, ale zato až do pozdního podzimu. Nicméně jsem na ně nedal pozor, občas zapomněl zaštípnout, takže se mi rozrostly, kam jsem nechtěl. Navíc jsem zasadil dvě a druhá rostlinka byla stíněná, neměla tolik místa k růstu, takže byla chudák zalívána a celkem k ničemu. Zasadím tedy jen jednu odrůdu menších rajčat a druhou nádobu využiji k vyzkoušení vypěstování paprik. Z loňského roku mám i ze zahrady pár semínek a jsem zvědav, zda se z nich něco urodí, protože, abych pravdu řekl, nevím, zda jsou hybridní či nikoli, takže následující roky bych rád využil semínkoven či nákupu semen přímo v zahradnictví. Dále bych pokračoval s jahodami, které mám v truhlíku. Do trojitého květináče zasadím tymíán, petržel a bazalku. Možná opět zkusím mátu, která mi krásně rostla po celý rok. A bazalka zase byla skvělou prevencí proti komárům, kteří díky jejímu aroma do ložnice nevpáchli. No a pak bych také rád, pro potřeby pěstování na zahradě, předvypěstoval další papriky a okurky.

Zimní čas tak nyní využívám k tomu, abych si něco nastudoval, později sem dám i tipy na některé tituly o pěstování a zahradničení, a také k tomu, abych se zamyslel nad využitím balkonového prostoru tak, aby vyhovoval relaxu i užitku.

Pokud máte chuť, zkuste to také. Ono přeci jen je něco úplně jiného zajít si do obchodu koupit si zavakuovanou zeleninu bez charakteristické chutě a vůně, nebo si zeleninu, i když třeba jen v malém množství, vypěstovat sám.