Je zvláštní tradicí každého roku se nostalgicky ohlédnout za rokem uplynulým a zrekapitulovat si prohry i výhry, štěstí i neštěstí. Ani letos se tomu nevyhnu, ale letošek toho změnil tolik, že i rekapitulace bude trošku jiná a předsevzetí bude reálnější a cílevědomější.

Rok 2013 nezačal šťastně. Nejprve jsem se vyrovnával se ztrátou svého dědy, o tři měsíce později se ztrátou babičky. Úmrtí dvou blízkých lidí vás donutí přemýšlet o mnoha jiných věcech, někdy i těch nepozemských a zvláště pak vám hodnou chvíli trvá, než si zvyknete na jiný způsob života, na jiný režim a k učení ani k práci nemáte sílu, přestože to je to jediné, co vás drží nad vodou.

Přes to všechno se domnívám, že rok 2014 bude naopak rokem úspěšným. K tomuhle uvědomění si sebe sama a vzniklých změn vás přesvědčí shledání na konci roku, kdy se po roce setkáváte s někým, koho máte opravdu hodně rádi a nostalgicky pozorujete, kým jste byly a kým jste dnes, jak se váš život změnil, jak se přibližuje tomu druhému, přestože si jste tak vzdálení a poznáváte, že v tom všem nejste sám, že je tady někdo, kdo pociťuje to samé.

A tak svá poselství a ohlédnutí píši právě po jedné z těchto schůzek, s červeným vínem po pravé ruce a v hlavě se mi melancholicky kutálejí myšlenky na následující rok, který zajisté přinese mnoho převratných a důležitých změn, o některých vím již nyní.

  1. Podívat se do ciziny: Netuším, zda to stihnu v roce 2014, jde o záležitost s mnoha proměnnými, ale každopádně mě láká na pár dní vypustit a zajet se někam podívat. Do Paříže? Do Polska? Zajet si někam odpočinout, načerpat jinou kulturu. Najít někoho, kdo by se přidal a zkrátka se na pár dní stát člověkem v jiné zemi.
  2. Napsat dopis: alespoň několika nejbližším napsat dopis. A třeba i cizímu člověku a zanechat mu jej v poštovní schránce. V dobách středoškolské docházky jsem facebook neznal a komunikace se odehrávala v prostředí mailu. A tohle období bylo krásné tím množstvím myšlenek a postřehů, které člověk předával příteli bez ohledu na to, zda se druhý den viděli. Dopis má v sobě pak zvláštní osobnost, je často psán rukou. Člověk má k tomu druhému určitý vztah, když si dává práci, aby své myšlenky předal dál tomu, koho má rád.
  3. Naučím se užívat si věcí a okamžiků, které mě těší. Vytvářet projekty, které mě baví. Stýkat se s lidmi, kteří mi chybí.
  4. Zpomalit. Tenhle bod jsem začal realizovat už letos, kdy jsem se přestal stresovat věcmi, na nichž nic nezměním. Párkrát jsem si šel po ránu zaběhat, někdy jsem se šel jen tak projít do lesa. Zkrátka se na pár chvíl ocitnout mimo realitu, v nadhledu na všechno kolem a na své okolí. Tenhle bod souvisí s bodem číslo jedna, kdy se chci podívat na jinou kulturu a ostatní věci na pár dní zanechat za sebou.

 

Mám tak na příští rok jen jedno přání: vytvářet život krásnějším, šťastnějším a spokojenějším. Nemučit se minulostí, ale použít ji jako sílu k dalším rokům. Nostalgie je výbornou věcí, když je využívaná pro současnost. Nenechávat své přátele za sebou, nepálit mosty, protože jsou to právě oni, kdo nám pomáhají dál. Úplné odpoutání od nich by znamenalo zcela se vzdát sebe samotného.

A já tu tak mohu říci: těším se na příští rok. Bude těžký, bude plný změn. Ale také plný výzev, které je mnohdy radost překonávat, a jejichž plný význam pochopíme až při pohledu zpět.

A jaká předsevzetí či přání jste si stanovili vy? 🙂

One Reply to “Vykročení do roku 2014”

  1. Já si žádná přání, ani předsevzetí z pověrčivosti nikdy nedávám. Spokojen budu, když budu živ a zdráv (komplet naše rodina a přátelé) a bude se dařit tak, jako se dařilo doposud. Je to sice skromné, ale člověk není naštvaný, když se něco nepodaří a naopak je mile překvapen, když se vede lépe ;-).

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.